Splinter Cell: Double Agent je další již čtvrté pokračování série o speciálním agentovi Samu Fisherovi.Tentokrát již název vypovídá o tom že budete hrát za dvě strany. Sedět na dvou židlích,brát dvě výplaty, ale na všechno budete zase samy.
Být dvojitý agent, to není žádný med je to práce pro ty nejlepší z nejlepších. Ve Splinter Cell: Double Agent je to kapánek jinak. Vaše organizace vás zasadí do vězeňského režimu a dá vás do basy s vůdcem teroristů se kterým máte navázat kontakt. Potom spolu v první misi utečete jako že jen tak, a sebou sbalíte radikálního teroristu. Hra nedosáhla prakticky žádných změn, výrobci asi vsadili na starou klasiku z Chaos Theory a podle mého názoru neudělali dobře. Vychytávky z Chaosu ne jen že je tam nechali, ale ještě je zdokonalili. Výrobci vsadili na kartu jménem grafika a udělali dobře. Na hru se dívá hezky díky detailům, a podobným zhezčováčkům. Double Agent je tedy spíše jako návrat ke ověřené kvalitě a já se ptám zda výrobci neudělali chybu?
Jak už jsem se jednou zmínil, hra vsadila na grafiku a jde to poznat. Místnosti jsou přehledné a reálné, vězení, televizní štáb, vyhlídková loď, podpalubí,palubí ,dno oceánu... Hra je tedy spíše ohlédnutí ke starším dílům a poukazuje na to že grafická stránka hry je pro hráče velikým plus. A teď už se pustím do hry.
Co se týká příběhu nějáký tu je, ale trhák jako je Dallas nebo Mission in Possible nečekejte. Hra se odehrává ve svižném tempu, takže si celou hru pěkně užíváté a hltáte každý detail hry. Ale pořád vám příjde že vás ve hře něco omezuje,taktéž nemůžete udělat nic po svém a všechno musíte dělat podle pravidel nebo jak se lidově říká Kdo poruší pravidla,bude bez jídla=Kdo poruší pravidla (umře, dál se nedostane) . Je škoda že si tam nemůžete ani kapánek zariskovat a modlit se, aby jste se tama dostali tam kam potřebujete nebo alspoň skočili z nečekaného místa. Hru si užijeme celkem v 7 misích které člověka jen tak neomrzí. Zkrátka a dobře mise projedete zhruba cestou autobusem z Prahy do Plzně, nicméně budete se pořádně bavit ačkoli poslední mise vám dá pořádně zabrat(takže jestli si myslíte že jednou rukou u toho budete baštiti popcorn tak se pletete) . Slabá stránka hry je melodie, ačkoli která hra tuto slabinu nemá. Co se týče ovládání je hra zpracovaná jako předchozí díly, takže nic složitého, ale že bych jednomu palci dal pauzu to se také říci nedá. Úrovně jsou poměrně těžké hned na nejlehčí možnosti se poměrně zapotíte, zda někdy i seknete a budete prosit a nadávat (však to všichni známe) .
Trochu mě mrzí že hra nenabídla skoro žádné změny, až na novou možnost zabít člověka Tichou Vraždou. Ale potěší vás některé detaily jako z reality. Třeba mě se líbil voják který šel čůrat,... atd.
Detaily, ale nestačí k tomu aby byl hráč spokojen pokud se hra nemění téměř v ničem, ačkoli některé to osloví a budou rádi za starou klasiku. Já mezi ně nepatřím takže nemůžu soudit, fanoušci Splinter Cell si hru zahrají tak maximálně 4x do roku, protože některé pohyby co vaše postavička dělá vám začnou po chvíly lést na nervy. Obvzlášť v té misy pod vodou. Takže to shrnu:
Světlé stránky hry: + skvělé grafické zpracování
+ nové detaily,a vodní skůtr,... atd.
+ na 7 úrovní poměrně dlouhá hrací doba
+ nové prostředí,...
Tmavé stránky hry: - víceméně od minula ta samá pohádka
- podprůměrné melodie
- nerozvinutý příběh
|